Dny slovenské kultury
Tisková zpráva ze dne 22. října 2012
—-
DNY SLOVENSKÉ KULTURY V TÁBOŘE JIŽ POČTVRTÉ
—
——————————————————————————————–
Přelom října a listopadu bude v Táboře ve znamení slovenské kultury. Na úvod 28. října zahraje slovenský herec Martin Huba svůj sólo majstrštyk Kontrabas v malém sále Divadla Oskara Nedbala. Toto představení bude k vidění naposledy v České republice. Poslední říjnová neděle bude také na Střelnici věnována výročí vzniku Československa. V pondělí pak v poutním kostele na Klokotech zazní mše svatá ve slovenštině, v úterý se otevřou dveře Městské knihovny s bohatým kulturním programem na téma Slovenska. Přívrženci slovenských filmů se mohou v rámci festivalu těšit na čtyři filmové večery a to jak v Městské knihovně, tak na Střelnici. Milovníci hudby si přijdou na své při středečním šansonovém večeru v Aux café či v sobotu v Recykle music baru s legendární bratislavskou kapelou Živé kvety. Nejen děti se mohou těšit na nedělní promítání slovenských večerníčků Maťo a Kubko. Po celý týden bude možné ochutnat slovenskou kuchyni a to v restauraci Na schůdkách a v restauraci Střelnice. Dny slovenské kultury v Táboře pořádá občanské sdružení FEST 2004, občanské sdružení SLUNOWRAT Tábor a Městská knihovna Tábor pod záštitou starosty města Tábora Ing. Jiřího Fišera a místostarostky Ing. Lenky Horejskové a to již čtvrtým rokem.
—-
Zahájení Dnů slovenské kultury
Neděle 28. října se ponese ve znamení Dne republiky a bude připomínkou výročí vzniku samostatného československého státu. Bohatý program bude probíhat od 11 do 18 hodin na Střelnici. Přesně v 19:00 vystoupí na pódium táborského divadla známý slovenský herec Martin Huba ve svém derniérovém představení Patricka Süskinda – Kontrabas. Inscenace vznikla v bratislavském Štúdiu L + S a Martin Huba se na tomto jevišti představil ve svém prvním monodramatu. Hra je velmi zajímavou, humorně laděnou psychologickou studií osamělého, průměrného člověka, jednoho z tisíců. Komičnost textu, ironické a groteskní monology umocňuje nezapomenutelný výkon Martina Huby. Výrazným gestem, ostrými změnami intenzity a barvy hlasu a mimikou tváře prozrazuje, že jeho kontrabasista je nespokojený člověk, který pýchou zakrývá svojí průměrnost. Kontrabas nesymbolizuje pouze hudbu jako takovou, ale je také symbolem tónů života, které mohou být stejně tak harmonicky sladěné, jako disharmonické a kakofonické. Inscenace má svůj rytmus a navzdory tomu, že Martin Huba nemá kromě basy na jevišti žádného partnera, rozehrává živé, dynamické situace a vede strhující monolog, který je současně dialogem s divákem. Martin Huba povýšil tuto roli do nevšedních, originálních hereckých dimenzí. „Tuto úspěšnou inscenaci režijně připravil Martin Porubjak spolu s Martinem Hubou. Herec známý v Táboře též z letního natáčení Menzelových Sukničářů představí tuto slavnou divadelní hru naposledy v českých zemích. Kontrabas má svou derniéru v Bratislavě, Banské Štiavnici a právě v Táboře. Jedná se skutečně o jedinečný kulturní zážitek“, dodal předseda o.s. FEST 2004 Štěpán Pavlík.
—
Pondělí na Klokotech, úterý v Městské knihovně Táboře
—
V pondělí 29. října v 17 hod. bude slovenský kněz P. Mikuláš Selvek, OPraem. celebrovat mši svatou v poutním kostele na Klokotech. V úterý 30. října pak nabídne bohatý program ke Slovensku Městská knihovna Tábor. Akce budou probíhat po celý den na všech odděleních knihovny. „V A-klubu si bude osvěžit informace z historie i současnosti Slovenska v připravené prezentaci věnované Slovensku. Oddělení pro dospělé čtenáře nabídne výstavku knih, které budou k zapůjčení čtenářům knihovny. Objeví se knihy ve slovenštině, o Slovensku, ale také knihy od slovenských autorů. Na dětském oddělení se můžete zúčastnit herního odpoledne a ověřit si své znalosti o Slovensku díky deskovým hrám, které jsou rovněž k dispozici pro zapůjčení domů. Hudební oddělení vám celý den bude hrát k poslechu slovenskou hudbu. K zapůjčení zde bude nejen slovenská hudba, ale také slovenské mluvené slovo včetně slovenských pohádek“, řekla ředitelka Městské knihovny Tábor Mgr. Eva Měřínská. V 16 hod. bude na Hudebním oddělení promítnut dokument Josefa Císařovského Slovensko bratří Čapků, v 18 hod. se pak v hraném filmu režiséra Martina Šulíka Krajinka projdeme osudy Slovenska ve 20. století. Film je podobenstvím o malé zemičce, která jako by nebyla, nebo si ji nikdo nepamatuje a nikdo o ní nemluví. Jsou to vlastně historky, odehrávající se na maloměstě v Banské Štiavnici. Krajinka se neokázale, ale přitom velmi intenzívně dotýká bytostné lidské citovosti a elementární mezilidské vzájemnosti.
—-
Středeční večer šansonu a slovenské poezie
Středeční večer 31. října bude věnován šansonu a slovenské poezii. Od 20:30 hod. vystoupí v Aux café slovenské šansoniérky Erika Deutsch a Lucia Markovová. Zpěvačka Erika Deutsch společně se skladatelkou a pianistkou Luciou Markovovou vystupují v rámci poeticko-šansonových večerů s mladými básníky, šansoniéry a dalšími hudebníky v různých pražských divadlech, klubech a kavárnách. Své autorské šansony představují také v rámci dekadentního kabaretu Falešná kočička pod taktovkou Ester Kočičkové.
—
Filmy s tématikou Vysokých Tater
—
Ve středu, ve čtvrtek a v pátek budou v malém sále Střelnice na programu filmy spojené místem natáčení ve Vysokých Tatrách. Snímek Medená veža, na Slovensku velmi oblíbený, je romantickým příběhem odehrávajícím se na vysokohorské chatě v režii Martina Hollého s hudbou Zdeňka Lišky. Radúz a Mahulena zase vypráví klasickou Zeyerovu pohádku s hudbou Josefa Suka prostřednictvím hvězdných českých herců v režii operního režiséra Petra Weigla. Natáčelo se na Spiši i v Lomnickém sedle. V pátek budou na programu ryzí tatranské dokumenty – Príbehy tatranských štítov a Tatry mystérium. Autor Pavel Barabáš je umí v těžkých vysokohorských podmínkách nejen krásně nasnímat, ale i řemeslně přesně zpracovat, aby výsledek byl opravdu uchvacující. Závěrečný filmový program v neděli odpoledne bude klasikou nejen pro děti, ale i současné rodiče, kteří ještě pamatují znělku slovenských večerníčků se zhasínáním hvězdiček. Cyklus Pásli ovce valaši s postavičkami Maťa a Kubka vypráví Jozef Króner.
—
Sobotní koncert kapely Živé kvet
—
Živé kvety jsou slovenská rocková skupina, která vznikla v Bratislavě v roce 1994 kolem zpěvačky a textařky Lucie Piussi. Především její osobou je skupina spjata s legendárním Divadlem Stoka. Živé kvety představují základní kámen živé komunikace v umění, je to kapela, která absolutně nejvýrazněji vzdoruje nástrahám komerční reality. „Kdo slyšel na koncertě skladby Živých kvetov, ví, že Lucia Piussi dokáže jako jeden z mála česko-slovenských textařů napsat písničku třeba o blbé době nebo o lidské svobodě a ještě takovým textům nechat zpěvnost, silný refrén a zřetelnou opravdovost. Kytarista Peter Bálik patří k těm, kteří dodnes čerpají z Boba Dylana, Neila Younga a Stoneů, tedy klasického rocku. Slogan Patti Smith „tři akordy a pravda“ padne na Živé kvety jako ulitý. Rozhodně si tuto oblíbenou kapelu Martina Magora Jirouse nenechte ujít. Začínáme v sobotu 3. listopadu ve 21 hod. v Recykle music bar“, dodala Pavla Kohelová za o.s.SLUNOWRAT Tábor
—
Slovenská kuchyně
—
Po celou dobu festivalu bude možné ochutnat slovenské pochutiny, a to v Restauraci Střelnice (celý týden) a v Restauraci Na Schůdkách (mimo neděle)
—
Vstupné:
—
Předprodej na představení Kontrabas Martina Huby probíhá v pokladnách divadla každý pracovní den od 15 do 18h a půl hodiny před představením. Vstupenky jsou dostání v ceně 280, 260 a 230 Kč.
—
Lístky na koncert kapely Živé kvety budou v prodeji těsně před koncertem na místě v Recykle music baru v ceně 100 Kč. Ostatní akce jsou zdarma anebo se vstupným dobrovolným.
—
Pavla Kohelová za o.s.SLUNOWRAT Tábor a Štěpán Pavlík za o.s. FEST 2004
www.slunowrat.cz/ +420 605 539 728 www.fest2004.cz/+420 604 836 662
———————————————————————————————–
Rozhovor s Martinem Hubou
—————————————————————————————————————–
Vážený pane Martine, jak vzpomínáte na letní natáčení s Jiřím Menzelem v Táboře, především na jeho obyvatele? Vím, že měli více příležitostí se s Vámi potkat jen tak, třeba ve frontě u stánku na náměstí při večerním koncertě…
—
V Táboře jsem se cítil velmi dobře. Oceňuji na něm krásnou atmosféru, kterou, kromě historických budov opředených vaší zázračnou českou minulostí, tvoří i lidé. Možná i díky tomu jsem trochu zapomněl, že nemám dovolenou, protože natáčení se odehrávalo v červenci a srpnu, takže jsem měl ty letošní prázdniny pracovní. Díky atmosféře a milým lidem v Táboře mi to nepřišlo až tak zatěžko. Kromě toho i samotné natáčení bylo příjemné, štáb i kolegové byli rovněž velmi milí. Takže to všechno mi pomohlo překlenout fakt, že jsem neměl dovolenou. ..
—
Co byste obyvatelům Tábora, potažmo lidem, kteří se tuto neděli chystají do Divadla Oskara Nedbala na vaše představení Kontrabas, vzkázal?
—
Rád bych jim vzkázal, že mají krásné město. A že ta veskrze pozitivní atmosféra, kterou se jim tam daří vytvářet, je velmi vzácná. Můžu jim prozradit, že ne všude, v jiných městech, panuje tak dobré klima, tak ať si jej chrání. Lidé se k nim potom budou rádi vracet. To je ostatně i můj případ. Díky tomu, že jsem se v Táboře tak dobře cítil, si nyní dovoluji zavítat do Tábora s představením Kontrabas. V naději, že toto příjemné klima bude pokračovat. Chci věřit, že se lidem bude to představení líbit. Hraji ho již dvacet let a v Táboře mělo být v podstatě uvedeno naposledy. Nějak se ale stalo, že zájem lidí o tento titul nám to zatím nedovoluje… takže žiju v naději, že tak jako se toto představení líbilo lidem až dosud, tak že podobně se bude líbit i přátelům v Táboře.
—
O čem představení Kontrabas je?
—
Tak je to taková pěkná metafora, které lidé budou rozumět. Jedná se o příběh jednoho dost průměrného člověka – kontrabasisty, který z jakéhosi sebeobranného reflexu začne sobě i svému okolí tvrdit, že není v symfonickém orchestru krásnějšího hudebního nástroje než je kontrabas. Samozřejmě, že kontrabas je, podobně jako ostatní nástroje, v orchestru potřebný. Ale je přece jen jasné, že kontrabas není nějaký výlučně sólový nástroj. A když někdo začne tvrdit, že jediným dokonalým sólovým nástrojem je kontrabas, nástroj na kterém on právě hraje, je to mírně podezřelé. Takže to představení je o lidech, kteří se v touze, potřebě dodat sobě samým vážnost snaží přesvědčit okolí o své nepostradatelnosti. To samozřejmě přináší i řadu komických konstatování, situací, ale v konečném důsledku je to dost smutná metafora. A to, proč člověk podléhá podobným sebeklamům a proč lidi ve svém okolí nutí uvěřit tomuto sebeklamu, tak i o tom je představení Kontrabas. A budu rád, pokud diváci sami najdou odpověď na to, zda má kontrabasista pravdu či nikoli.
——————————————————————————–
